Zhoubný nádor hltanu může vzniknout v kterékoliv z jeho tří částí – nosohltanu, orofaryngu (ústní části hltanu) nebo hypofaryngu (hrtanové části hltanu). Hltan je důležitou součástí dýchacích i polykacích cest, a proto mohou nádory v této oblasti ovlivnit polykání, řeč i dýchání.
Jedním z charakteristických znaků nádorů hltanu je skutečnost, že se v počátečních stadiích často neprojevují žádnými výraznými obtížemi. Mnoho pacientů proto přichází k lékaři až ve chvíli, kdy se objeví první viditelné příznaky nebo zvětšená uzlina na krku.
Kdo může rakovinou hltanu onemocnět?
Riziko vzniku rakoviny hltanu roste s věkem. Nejčastěji postihuje pacienty mezi 50. a 60. rokem života, přičemž muži onemocní přibližně třikrát častěji než ženy.
U části pacientů, zejména s nádory orofaryngu, souvisí vznik onemocnění s infekcí lidským papilomavirem (HPV). V těchto případech se může nádor objevit i u výrazně mladších lidí.
Kolik nových případů rakoviny hltanu je u nás za rok?
V České republice je každoročně diagnostikováno přibližně 300 nových případů rakoviny hltanu. Největší podíl tvoří nádory orofaryngu.
Jaké jsou příznaky nádorů hltanu?
Nádory hltanu mohou dlouhou dobu probíhat bez výrazných obtíží. U některých pacientů je prvním příznakem až nebolestivě zvětšená lymfatická uzlina na krku, která vzniká v důsledku šíření nádoru.
Další příznaky závisí na tom, ve které části hltanu nádor vznikl. Mohou zahrnovat:
- krev ve slinách,
- jednostrannou bolest v krku,
- bolest nebo obtíže při polykání,
- pocit cizího tělesa v krku,
- nově vzniklé nebo výrazně zhoršené chrápání,
- zápach z úst,
- změnu hlasu,
- přetrvávající kašel nebo chrapot,
- nebolestivě zvětšené uzliny na krku.
Co způsobuje rakovinu hltanu?
Na vzniku nádorů hltanu se podílí kombinace rizikových faktorů souvisejících se životním stylem i některých virových infekcí.
Mezi nejvýznamnější patří:
- dlouhodobé kouření tabákových výrobků,
- nadměrná konzumace alkoholu,
- infekce lidským papilomavirem (HPV),
- infekce virem Epstein-Barrové (EBV), zejména u nádorů nosohltanu,
- nedostatečná ústní hygiena,
- oslabený imunitní systém.
Pokud některý z těchto příznaků přetrvává déle než dva týdny, je vhodné navštívit lékaře.
Jak se nádor hltanu diagnostikuje?
Protože jednotlivé části hltanu nejsou při běžném vyšetření dobře viditelné, je pro stanovení diagnózy zásadní odborné ORL vyšetření. Lékař při něm posoudí nejen samotný nádor, ale také stav krčních lymfatických uzlin, které bývají často postiženy již v časných stadiích onemocnění.
K potvrzení diagnózy slouží histologické vyšetření odebraného vzorku tkáně. Rozsah onemocnění se následně stanovuje pomocí zobrazovacích metod. U nádorů orofaryngu bývá součástí diagnostiky také vyšetření na přítomnost infekce HPV, která může ovlivnit biologické chování nádoru i plánování léčby.
Jak se nádory hltanu léčí?
Léčba nádorů hltanu je vždy individuální a závisí na přesné lokalizaci nádoru, jeho rozsahu, výsledku histologického vyšetření i celkovém zdravotním stavu pacienta. O nejvhodnějším postupu rozhoduje multidisciplinární tým specialistů.
K léčbě se využívá chirurgická léčba, radioterapie, chemoterapie, cílená biologická léčba nebo jejich kombinace. V posledních letech je u řady pacientů stále častěji preferována radioterapie, která může umožnit zachování důležitých funkcí hltanu a vyhnout se rozsáhlejším chirurgickým výkonům.
U vhodných pacientů může být součástí léčby protonová radioterapie. Díky svému přesnému zacílení umožňuje podat vysokou dávku záření přímo do nádoru a současně lépe chránit okolní zdravé tkáně, například slinné žlázy, polykací svaly nebo dutinu ústní. To může přispět ke snížení rizika některých nežádoucích účinků léčby a usnadnit návrat k běžnému životu po jejím ukončení.