Vedlejší nosní dutiny jsou vzduchem vyplněné dutiny propojené s nosní dutinou. Nacházejí se v horní čelisti, čelní, čichové a klínové kosti a podílejí se na zvlhčování a ohřívání vdechovaného vzduchu i na rezonanci hlasu. Zhoubné nádory mohou vzniknout ve všech vedlejších nosních dutinách, nejčastěji však v dutině čelistní (maxilárním sinu).
Nádory vedlejších nosních dutin patří mezi vzácná onemocnění a představují přibližně 3 % všech zhoubných nádorů hlavy a krku. Protože zpočátku nezpůsobují výrazné obtíže, bývají často zachyceny až v pokročilejším stadiu.
Kdo může rakovinou vedlejších nosních dutin onemocnět?
Riziko vzniku nádoru vedlejších nosních dutin se zvyšuje s věkem. Nejčastěji postihuje pacienty mezi 60. a 70. rokem života. Muži onemocní přibližně dvakrát častěji než muži.
Kolik nových případů rakoviny vedlejších nosních dutin je u nás za rok?
V České republice je je každoročně diagnostikováno přibližně 50 nových případů tohoto onemocnění.
Jaké jsou příznaky nádorů vedlejších nosních dutin?
Nádory vedlejších nosních dutin rostou obvykle pomalu a jejich první projevy mohou připomínat běžný zánět dutin nebo dlouhodobou rýmu. Pokud jsou obtíže jednostranné, přetrvávají nebo nereagují na běžnou léčbu, je vhodné navštívit lékaře.
Mezi nejčastější příznaky patří:
- dlouhodobě zhoršená průchodnost jedné nosní dírky,
- opakované krvácení z nosu, někdy spojené s hnisavým výtokem,
- tlak nebo bolest v oblasti tváře, pod očima nebo v horní čelisti,
- časté bolesti hlavy,
- otok tváře nebo patra,
- dvojité vidění, vystoupení oční bulvy nebo zhoršení zraku při šíření nádoru směrem k očnici,
- uvolnění zubů nebo bolest horních zubů bez zjevné příčiny.
Co způsobuje rakovinu vedlejších nosních dutin?
Přesná příčina vzniku nádorů vedlejších nosních dutin není dosud zcela objasněna. Byla však popsána řada faktorů, které mohou riziko jejich vzniku zvyšovat.
Patří mezi ně zejména:
- dlouhodobé pracovní vystavení jemnému prachu, například při zpracování dřeva, kůže nebo textilií,
- kontakt s chemickými látkami, jako jsou formaldehyd, nikl nebo látky používané při výrobě isopropyalkoholu,
- dlouhodobé kouření tabákových výrobků,
- infekce lidským papilomavirem (HPV).
Jak se nádor vedlejších nosních dutin diagnostikuje?
Při podezření na nádor následuje vyšetření na ORL pracovišti. Lékař vyšetří nosní dutinu i nosohltan pomocí endoskopu, který umožňuje zobrazit i obtížně přístupná místa vedlejších nosních dutin.
Pokud je nalezeno podezřelé ložisko, odebere se vzorek tkáně k histologickému vyšetření. Po potvrzení diagnózy následují zobrazovací vyšetření, která pomohou přesně určit velikost nádoru, jeho vztah k okolním strukturám i případné šíření do očnice, lebeční fáze nebo dalších oblastí.
Jak se nádory vedlejších nosních dutin léčí?
Léčba nádorů vedlejších nosních dutin je vždy individuální a vyžaduje spolupráci specialistů z více oborů. Pokud je to možné, je základní léčebnou metodou chirurgické odstranění nádoru, které bývá následně doplněno radioterapií.
V případech, kdy není možné nádor bezpečně operovat nebo je operace spojena s vysokým rizikem, může být radioterapie hlavní léčebnou metodou. Vzhledem k tomu, že se nádory často nacházejí v těsné blízkosti očí, zrakových nervů, mozku nebo lebeční báze, je důležité co nejlépe chránit tyto citlivé struktury před zbytečnou dávkou záření.
U vhodných pacientů proto může být indikována protonová radioterapie, která díky svému přesnému zacílení umožňuje lépe šetřit okolní zdravé tkáně a současně podat vysokou dávku záření přímo do nádoru.
U pokročilých nebo obtížně operovatelných nádorů může být součástí léčby také chemoterapie, a to buď současně s radioterapií, nebo před operací za účelem zmenšení nádoru. U vybraných pacient lze podle biologických vlastností nádoru využít také cílenou biologickou léčbu.