Nádor nosohltanu vzniká v horní části hltanu, která se nachází za nosní dutinou. Tato oblast spojuje nosní dutinu s dýchacími cestami a nachází se v ní také ústí Eustachových trubic, které propojují nosohltan se středním uchem. Právě proto se onemocnění často projevuje nejen obtížemi s dýcháním nosem, ale také problémy se sluchem.
V rámci Evropy se jedná o poměrně vzácné onemocnění. Výrazně častěji se vyskytuje v jihovýchodní Asii a severní Africe, kde je jeho výskyt ovlivněn genetickými faktory, životním stylem i vyšším výskytem infekce virem Epstein-Barrové (EBV).
Kdo může rakovinou nosohltanu onemocnět?
Křivka výskytu tohoto nádoru má dva vrcholy. První skupinou jsou mladší pacienti do 30 let, u nichž se jedná o nejčastější zhoubný nádor horních dýchacích cest. Druhou, početnější skupinu tvoří pacienti ve věku mezi 50 a 60 lety.
Přestože je nádor nosohltanu vzácný, jeho vznik není vždy spojen s kouřením nebo nadměrnou konzumací alkoholu, jako je tomu u většiny ostatních nádorů hlavy a krku.
Kolik nových případů rakoviny nosohltanu je u nás za rok?
V České republice je nádor nosohltanu poměrně vzácný. Každoročně je diagnostikován přibližně u 60 pacientů.
Jaké jsou příznaky nádoru nosohltanu?
Nádor se může objevit na sliznici zadní části nosní dutiny nebo nosohltanu. Protože bývá často lokalizován pouze na jedné straně, jsou jeho projevy zpravidla jednostranné. Mezi nejčastější příznaky patří:
- zhoršené dýchání nosem,
- časté krvácení z nosu,
- jednostranný výtok nebo zápach z nosu,
- zvětšená nebolestivá uzlina na krku jako první známka postižení lymfatických uzlin,
- zalehlé ucho, opakované záněty středního ucha, nedoslýchavost nebo tinnitus při útlaku Eustachovy trubice,
- bolesti hlavy nebo obličeje,
- v pokročilejších stadiích dvojité vidění, poruchy zraku nebo obrna hlavových nervů.
Co způsobuje rakovinu nosohltanu?
Nádor nosohltanu má odlišné rizikové faktory než většina ostatních nádorů hlavy a krku. Hlavní vliv zde nemá kouření ani konzumace alkoholu, ale především:
- infekce virem Epstein-Barrové (EBV), který způsobuje infekční mononukleózu,
- genetické predispozice – výskyt nádorů nosohltanu souvisí s některými antigeny HLA systému,
- dlouhodobá konzumace potravin s vysokým obsahem nitrosaminů, zejména solených nebo konzervovaných ryb,
- dlouhodobý pobyt ve vysoce prašném prostředí nebo kontakt s některými průmyslovými škodlivinami.
Pokud některý z těchto příznaků přetrvává déle než dva týdny nebo se postupně zhoršuje, je vhodné navštívit lékaře. Přítomnost rizikových faktorů však automaticky neznamená, že se onemocnění rozvine. Naopak nádor se může objevit i u lidí bez známých rizikových faktorů.
Jak se nádor nosohltanu diagnostikuje?
Protože je nosohltan uložen hluboko za nosní dutinou, není možné jej běžným vyšetřením dobře zobrazit. Klíčovou roli proto hraje ORL vyšetření s využitím endoskopu, který lékaři umožní detailně prohlédnout celou oblast nosohltanu.
Pokud lékař objeví podezřelé ložisko, odebere z něj vzorek tkáně k histologickému vyšetření. Po potvrzení diagnózy následují zobrazovací vyšetření ke stanovení rozsahu onemocnění. Součástí diagnostiky bývá také vyšetření krve zaměřené na přítomnost viru Epstein-Barrové (EBV), který s tímto typem nádoru úzce souvisí.
Jak se nádory nosohltanu léčí?
Základní léčebnou metodou je radioterapie, protože nádory nosohltanu jsou na ozařování velmi citlivé. Moderní radioterapie umožňuje zacílit vysokou dávku záření a zároveň co nejvíce chránit zdravé tkáně.
U vhodných pacientů představuje jednu z možností protonová radioterapie, která díky svým fyzikálním vlastnostem umožňuje ještě přesnější ozáření cílové oblasti. Může tak snížit dávku záření dopadající na zdravé tkáně a omezit riziko některých nežádoucích účinků, například sucha v ústech, poruch polykání nebo poškození slinných žláz.
Pokud se nádor rozšířil do lymfatických uzlin, bývá radioterapie často kombinována s chemoterapií. U pokročilých nebo opakovaně se vracejících nádorů může být podle rozsahu onemocnění indikována také imunoterapie nebo cílená biologická léčba.